Masožravé rostliny neboli masožravky – zelení dravci v rostlinné říši

Velmi pěkná a v kultuře stále vzácná keříkovitá masožravá rostlina rostoucí v přímořském podnebí Portugalska, jihozápadního Španělska a západního Maroka v nadmořské výšce okolo 200 m n. m.. Rosnolist roste na pískovcových skalách, a v písčité a kamenité půdě v podrostu prosluněných borů (Pinus pinaster), spolu s levandulí, jalovcem, čilimníky a jinými poměrně suchomilnými rostlinami. Půda je značně porézní a jakákoliv srážková voda jí rychle proteče. Hluboký kořenový systém však vždy dosahuje do vlhčích částí půdy nebo do spár pískovcového podkladu. Chemická reakce substrátu je jen slabě kyselá až neutrální. Vliv oceánu způsobuje stálou vzdušnou vlhkost. Rosnolist může využívat vlhkosti z rosy nebo z mlhy, kterou přijímá listy. To má zvláštní význam za pravidelného letního nedostatku dešťových srážek. Zimy jsou vlhké, velmi mírné, s teplotami většinou nad 10°C. Při přezimování rosnolist nezatahuje, jen zpomaluje růst. Rosnolist chytá kořist na stále lepkavé listy, které vydávají specifickou vůni. Bohužel má neobnovitelný kořenový systém, a proto se nesmí přesazovat. Vyžaduje specifickou vlhkost substrátu, při trvalém přemokření hyne. Trvalé vysušení substrátu však také vede k úhynu rostlin. Pro pěstování se používají zásadně neglazované pálené keramické květináče. Kultivace není náročná, avšak vyžaduje neustálou pozornost a péči. Jen tak se podaří dopěstovat tuto skutečně nádhernou rostlinu do dospělosti.