Masožravé rostliny neboli masožravky – zelení dravci v rostlinné říši

Královna masožravých rostlin pochází z jihovýchodu Severní Ameriky. Roste pouze na několika místech ve dvou státech U.S.A - v Severní a Jižní Karolíně, společně s dalšími druhy masožravých rostlin: D.capillaris, S.flava, S.purpurea ssp. venosa, P.caerulea, P.lutea, P.pumila, apod. Na přírodních lokalitách jí stále ubývá a stává se vzácnou. Mucholapka se v přírodě vyskytuje v krátkostébelných ostřicových a travnatých společenstvech na rozptýlených slatiništích, nesprávně označovaných jako savany, v nezarostlé či částečně zarostlé, kyselé, silně písčité a většinou trvale zamokřené slatině (pH 3-5), vzácně také s příměsí jílu, která obsahuje asi jen 8% organického materiálu (slabá vrstva na povrchu) a zbytek je tvořen minerálním materiálem, zejména čistým pískem. Půda může také občas krátkodobě vyschnout. Mucholapka v přírodě toleruje občasná sucha, stejně jako občasná zaplavení. Bylo pozorováno, že zaplavené rostliny chytají malé vodní živočichy! Na lokalitách převládají vlhkomilné trávy a rostliny šáchorovité, ze stromů pak borovice bahenní (Pinus palustris). Výskyt a šíření konkurenčních rostlin účinně likvidují nezbytné občasné požáry, které mucholapka, stejně jako případná sucha, přežívá ve formě podzemního cibulovitého oddenku, který může být zapuštěn až 10 cm hluboko pod zemí. Oceánem ovlivňované podnebí, lze charakterizovat jako vlhké a teplé, s průměry nejteplejšího a nejstudenějšího měsíce asi 26°C a 9°C. Zimy jsou mírné, se slabými mrazy (-7°C), velmi vzácně se sněhem. Mucholapka vyhledává přednostně osluněná a jen částečně stíněná místa, ale může růst také v nepříznivých podmínkách, úplně zastíněna ostatními přítomnými rostlinami. Tato noblesní rostlina lapá kořist rychlým pohybem pastí (do 0,5s) velkých až 4 cm, které mají po sklapnutí podobu smršťující se klece, v niž je oběť téměř bez šance. Sklapnutí pasti je podmíněno vydrážděním důmyslného spouštěcího mechanismu, který zabraňuje samovolnému spuštění pasti při dešti. Mucholapka během zimy omezuje růst a mění tvar listů. Vyžaduje proto mírné omezení zálivky a snížení teploty při zachování maximální intenzity osvětlení. V současné době bylo vyšlechtěno několik atraktivních a různorodých forem mucholapek (celočervené-rudé, žlutooranžové a celozelené formy), formy lišící se typem (pouze letní, pouze zimní, apod.) a tvarem listové růžice (robustní a trpasličí formy, apod.), barvou pastí (různé rudé zabarvení) a tvarem zubů na pastech (krátké, dlouhé apod.). Při splnění základních ekologických požadavků a to zejména nároků na světlo, zvládne pěstování této nádherné rostliny prakticky každý. Kdo by nechtěl pěstovat tohoto dravce z říše rostlin!?