Podzimní masožravá zahrádka
Počasí posledních dnů mě skutečně zaskočilo. A tak nyní a o 14 dnů dříve než loni, finišujeme s každoročními přesuny rostlin na jejich zimoviště. Ale i přes toto momentální vypětí mi dovolte alespoň pár snímků z jiné masožravé zahrádky. Budou vás určitě zajímat. (18. října 2009)
Nejprve bych ale rád poděkoval všem, se kterými jsem se osobně potkal na masožravé výstavě v Pražské botanické zahradě. Byly to fajn setkání se zajímavými lidmi a výbornými pěstiteli, a už se těším, jak si to příští rok v září zase zopakujeme.
V srpnovém blogu jsem zde psal o rašeliništi, které jsem s pomocí přátel koncem prázdnin vybudoval. A zatímco jsem se toulal po Mexiku, má nejdražší žena vysadila první várku masožravých rostlin. Další část jsme pak dosadili v září. Celkem to bylo bratru kolem 200 trsů špirlic!
Takto na zasazení čekalo přes 80 hrnků Sarracenia oreophila.
A takto to vypadalo po osázení koncem září. V pozadí vděčná Sarracenia flava, v popředí S. oreophila v zimním hávu.
Za rašeliništěm je pod sítí schované jezírko, které na komplex rašeliniště plynule navazuje. A nyní pár ryze podzimních snímků ze 17. října. Letos už si kytičky užili i sníh.
Hybridy se Sarracenia purpurea. Všechny s lokalizací.
...a detailnější pohled. To nejlepší mají již koncem sezóny za sebou.
Rašelina je v důsledku posledních dešťů již pěkně nasáklá. Srovnejte s prvními snímky. To to ale trvalo!
A Sarracenia purpurea, ta nesmí chybět v žádném zahradním rašeliništi . Tyto z Pensylvánie mám hodně rád.
A pohled na jezírko. To je pro mě zatím hádanka, jak bude vypadat po zimě. Nechám se překvapit.
Nutno podotknout, že s dosadbami ještě zdaleka není konec. Zbytek rostlin si tak počká na zasazení až příští rok. Taktéž dosadby keřů kolem, ale není kam spěchat. Ale už teď se těším na jaro a snad se dočkáme mnoha desítek nových pastí a květů na těchto čerstvě vysazených špirlicích. To pak bude nádhera a určitě se s Vámi o to podělím!
A protože v tomto čase opravdu nevím co dříve, tak toto je pro dnešek všechno přátelé. S mnohými z vás se však osobně potkám v Olomouci a Prostějově na akci CCPS už za týden!
V srpnovém blogu jsem zde psal o rašeliništi, které jsem s pomocí přátel koncem prázdnin vybudoval. A zatímco jsem se toulal po Mexiku, má nejdražší žena vysadila první várku masožravých rostlin. Další část jsme pak dosadili v září. Celkem to bylo bratru kolem 200 trsů špirlic!
Takto na zasazení čekalo přes 80 hrnků Sarracenia oreophila.
A takto to vypadalo po osázení koncem září. V pozadí vděčná Sarracenia flava, v popředí S. oreophila v zimním hávu.
Za rašeliništěm je pod sítí schované jezírko, které na komplex rašeliniště plynule navazuje. A nyní pár ryze podzimních snímků ze 17. října. Letos už si kytičky užili i sníh.
Hybridy se Sarracenia purpurea. Všechny s lokalizací.
...a detailnější pohled. To nejlepší mají již koncem sezóny za sebou.
Rašelina je v důsledku posledních dešťů již pěkně nasáklá. Srovnejte s prvními snímky. To to ale trvalo!
A Sarracenia purpurea, ta nesmí chybět v žádném zahradním rašeliništi . Tyto z Pensylvánie mám hodně rád.
A pohled na jezírko. To je pro mě zatím hádanka, jak bude vypadat po zimě. Nechám se překvapit.
Nutno podotknout, že s dosadbami ještě zdaleka není konec. Zbytek rostlin si tak počká na zasazení až příští rok. Taktéž dosadby keřů kolem, ale není kam spěchat. Ale už teď se těším na jaro a snad se dočkáme mnoha desítek nových pastí a květů na těchto čerstvě vysazených špirlicích. To pak bude nádhera a určitě se s Vámi o to podělím!
A protože v tomto čase opravdu nevím co dříve, tak toto je pro dnešek všechno přátelé. S mnohými z vás se však osobně potkám v Olomouci a Prostějově na akci CCPS už za týden!