Morfologie
Jak si tedy představit
typického houbového predátora? Je to organismus, složený z
jednotlivých větvených a propojených mikroskopických vláken
(modulů), na kterých se vyskytují pasti - v podobě lepkavých
výběžků, stahujících či fixních ok, výběžků
produkujících toxiny či trojrozměrných lepkavých sítí
(modifikované moduly), kterými chytá kolem se pohybující
kořist. To, že se jedná o mikroskopické hyfy, je poněkud
zavádějící, protože celková velikost těla (hyfového
systému) může být jak jen několik málo desítek mikronů
tak i mnoho metrů čtverečních. Na specializovaných hyfách -
nosičích (sporangioforech, konidioforech) těchto hub lze
často nalézt nepohlavní spory, které mohou být jedno- nebo
vícebuněčné (a které, obaleny mukózní vrstvou, rovněž
někdy mohou fungovat jako pasti). Jako příklad mohou
posloužit originální vyobrazení Dactylella gampsospora
(vlevo) nebo Triposporina quadridens
na kterých jsou vidět hyfy, konidiofory s konidiemi,
případně i pasti s chycenou kořistí. U některých z
dravých hub je známo i pohlavní rozmnožování, kdy jsou
tvořeny miskovité plodničky - apothecia (např. u rodu Orbilia),
případně i bazidiokarpy (např. rod Pleurotus -
hlíva).
Dactylella gampsospora - konidiofory
(c) s makrokonidiemi (k), konidiofory (mc) s mikrokonidiemi (mk)
a klíčící a anastomózující makrokonidie (kk). Produkce
dvou odlišných typů konidií je běžná u mnoha druhů
mikroskopických hub. Její význam spočívá v odlišném
určení těchto spor - makrokonidie slouží spíše k
přetrvání nepříznivých podmínek, kdežto mikrokonidie jsou
určeny pro rychlé šíření houby v krátké době. Velikost
makrokonidií se pohybuje mezi 40 - 60 µm, velikost
mikrokonidií je přibližně 8 - 15 µm. Za zaznamenání stojí
i odlišná morfologie obou typů konidioforů.
www.masozravky.com