Nadzemní listy jsou kopisťovité, podle druhu dlouhé 1 až 5 cm, potažené slizem. Slouží výhradně k fotosyntetické asimilaci. Většinou jsou hustě seskupeny ve střapcovitou růžici, zřídka vyrůstají oddáleně na plazivém stonku (G. repens).
Svými květy s pěticípým kalichem a dvoupyskou korunou s trojlaločným dolním pyskem a s ostruhou se genlisey nejvíce podobají příbuzným tučnicím. Uspořádáním svých většinou asi 1 cm velkých žlutých, žlutozelených nebo fialových květů do dlouze stopkatých květenství avšak genlisey připomínají spíše bublinatky.
Zástupci rodů Polypompholyx a Genlisea. A - P. multifida, B - květy druhu P. multifida, C - G. repens, D - G. violocea. (Podle různých autorů.)
Jsou to rostliny trvale mokrých stanovišť v tropech a subtropech, a proto rostou celoročně a nevytvářejí klidové stadium. Vyskytují se zpravidla v otevřených formacích tvořených krátkostébelnými travami, rostlinami šáchorovitými, dalšími vlhkomilnými bylinami a světlým rozvolněným keřovým patrem. Na chudých, silně písčitých humózních půdách se s genliseami často vyskytují rosnatky, rašeliníky a řasy. Genlisey jsou nejčastější v hornatých územích, kde se vyskytují v mlhavých a stále vlhkých polohách ve výškách kolem 2 000 až 2 500 m n. m. Za vlhkostně příznivých podmínek sestupují i do poloh podstatně nižších (např. G. aurea 800 až 2 650 m n. m., G. pygmaea 200 až 1950 m n. m., G. repens 150 až 2 200 m n. m.).
Rod Genlisea je nazván podle francouzské spisovatelky komtesy de Genlis a byl popsán v roce 1833. Přestože je vědě znám již přes 150 let, je mezi masožravými rostlinami nejméně prozkoumaným rodem, o jehož ekologii se neví téměř nic. Genlisey dosud nepatří ani mezi sbírkové rostliny a pro pěstitele jsou zcela nedostupné.
Protože ve jménech druhů panuje ještě mnoho nesrovnalostí, uvádíme přehled všech dosud platně popsaných druhů: G. africana (Guinea, Sierra Leone, Angola, Zimbabwe, Pobřeží slonoviny), G. angolensis (Angola, Zair), G. aurea (Brazílie), G. filiformis (Kolumbie, Venezuela, Gyayana, Brazílie, Bolívie, Kuba, Honduras), G. glabra (Venezuela), G. glandulosissima (Zambie, Rhodesie), G. guianensis (Venezuela, Guayana), G. hispidula (trop. Afrika), G. margaretae (Zambie, Tanzanie, Rhodesie, Madagaskar), G. pygmaea (Kolumbie, Venezuela, Guayana, Brazílie, Trinidad), G. repens (Paraguay, Brazílie, Guayana, Venezuela), G. roraimensis (Venezuela), G. sanariapoana (Venezuela), G. violacea (Brazílie).