Utricularia alpina Jacquin [78, 79] Roste ve Střední Americe včetně ostrovů a v severní části Jižní Ameriky, od Ekvádoru po Guayanu. Podle nového taxonomického pojetí byly z tohoto druhu zvláště vyčleněny U. endresii a U. unifolia. U. alpina roste jako epifyt, ale také na mechatých skalách nebo terestricky v močálech, většinou ve výškách 800 až 1800 m n. m., ale v ekvádorských Andách až do 3000 m n. m. Asimilační prýty jsou obvykle asi 15 cm dlouhé. Podzemní prýty zduřují v bílé nebo zelenavé hlízy. Stovky pastí se nacházejí na podzemních zpeřeně větvených prýtech. Měchýřky jsou až 1 mm velké, ale většinou jsou tak malé, že vznikly pochybnosti o jejich funkci. Darwin však prokázal, že skutečně lapají mikroskopicky malé půdní živočichy. Smetanově bílé květy se zlatožlutým očkem mají velikost 3 až 5 cm. U jmenovaných blízce příbuzných druhů jsou květy fialové se žlutým očkem. Květenství těchto bublinatek se podobají orchidejím z rodu Oncidium. Objevují se však v kultuře zřídka, a to v létě. |
mikrofoto pasti |
Utricularia longifolia Garden. [80] Brazilský epifyt, rostoucí příležitostně i na mokvavých skalách a v bažinách. Asimilační prýty mohou být až 40 cm dlouhé. Podzemní prýty netvoří hlízy, jsou zpeřeně větvené a nesou 1 až 2 mm velké pasti. Rostliny pěstované v blízkosti vody vysílají do ní četné prýty s velkým množstvím měchýřků. Modrofialové květy se zlatožlutým očkem jsou velké asi 5 cm a tvoří květenství. Rostlina kvete velmi zřídka. Vyžaduje zvláště vysokou vzdušnou vlhkost. |