Trsnatá rosnatka rostoucí na trvale mokrých místech v nížinách a pahorkatinách při východním a jihovýchodním pobřeží Austrálie, na Tasmánii a Novém Zélandě. Dosahuje bez květenství výšky až 45 cm. Podle odlišných listů se rozeznává D. binata var. dichotoma, s čepelemi vícekrát vidličnatě dělenými až na 8 koncových ramen. Pro tuto odrůdu jsou charakteristické zvláště mohutné, nápadně světle zelené listy se stopkami tentakulí bez rudého zabarvení. D. binata var. multifida má listy dělené až ve 27 koncových ramen. Listy jsou rovněž světleji zelené než u typických rostlin, avšak ramena jsou užší než u předešlé odrůdy a celé tentakule jsou červené. Obě popsané variety se vyskytují v přírodě. Jsou známé i jejich kultivary s růžovými květy, zatímco barva květů D. binata a jejích variet je smetanově bílá.

Největší severoamerická rosnatka, vyskytující se roztroušeně při východním až jihovýchodním pobřeží USA od státu Massachusetts až do Mississippi. Roste v močálovitých územích na kyselých písčitých slatinách. Nejčastěji osidluje sušší místa než jiné severoamerické rosnatky a zpravidla neroste v rašeliníku.

Vzpřímené čárkovité listy, přirovnávané k briliantovým náhrdelníkům, jsou u D. filiformis var. filiformis vysoké až 25 cm, u var. tracyi až 50 cm. Květy jsou vždy růžové, velké 1,5 až 2 cm. Přezimovací pupeny se v kultuře tvoří již koncem léta. Stejně jako u předešlého druhu je v zimě nevystavujeme účinkům mrazu.

Tato 3 až 5 cm velká rosnatka roste na rašelinách a slatinách. Rosnatka prostřední má velmi zajímavé rozšíření. Byla zjištěna v severovýchodní Evropě až na polárním kruhu a přitom roste i v tropickém pásmu na Kubě. Její areál zahrnuje většinu Evropy, část Severní Ameriky a Velké Antily. Ojediněle se vyskytuje až v Guayanské vysočině v Jižní Americe. Nejhojnější je v územích s přímořským podnebím a směrem do nitra kontinentů lokalit ubývá. Vyskytuje se i v ČSR a je naší nejvzácnější rosnatkou.

V ČSR je nejhojnější rosnatkou, ale přesto musí být pod zákonnou ochranou. Její areál tvoří pás zahrnující severnější části Evropy, Asie i Severní Ameriky. Je nejvíce vzdálen od vývojových center rodu, ležících na jižní polokouli.

Růžice této rosnatky jsou velké asi 3 až 5 cm, květy jsou drobné, bílé. Patrovitě uspořádané, staré, odumřelé růžice bývají často pohřbené v poduškách rašeliníků, v nichž tento druh roste nejčastěji a nejbujněji. Rašeliníky vytvářejí rostlině výhodné teplotní a vlhkostní mikroklima. Růst rosnatky sleduje přírůstky rašeliníku. Takovéto vztahy v rostlinných společenstvech lze uměle napodobit jen s obtížemi. Proto rosnatku okrouhlolistou nelze doporučit k pěstování.