Často pěstovaný jihoafrický druh, rostoucí v přírodě na mokřinách. Listové růžice mají průměr 5 až 8 cm. Kořeny zasahují asi 10 cm hluboko, jsou drátovité, slabě větvené. Květenství složená z 13 mm velkých růžových květů jsou včetně dlouhých stopek vysoká asi 35 cm. Květy se otvírají jen při slunečném počasí, většinou dopoledne. Při oblačném počasí se poupata neotvírají a dochází k samoopylení. Již dvouleté exempláře mají pod růžicí živých listů silnou vrstvu stařiny. Ta bývá v zimních měsících ohniskem houbového onemocnění, jež zpravidla zničí celou kulturu. Nejlépe přezimují nedospělé rostliny.

Tropická až subtropická rosnatka z Přední i Zadní Indie, Japonska, Indonésie a severní a východní Austrálie. Roste v močálech, ale i na mírně vysychavých písčitých půdách, na otevřených plochách i na světlinách řídkých lesů. Při přílišném přeschnutí odumírá a přežívá jen pomocí semen. Podobná krátkověkost se sklonem k jednoletosti je známa i u jiných rosnatek (D. brevifolia, D. glanduligera, D. indica aj.). Růžice D, burmannii jsou velké 2 až 3,5 cm, u var. dietrichiana až 5 cm. Květy jsou malé, nevzhledné, bělavé. Tento druh je zajímavý svými neobyčejně rychlými reakcemi při polapení kořisti.

Druh podobný u nás rostoucí rosnatce okrouhlolisté. Na zimu však nezatahuje. Vyskytuje se na mokřinách v oblasti od jihovýchodu USA přes Texas a Střední Ameriku až do Jižní Ameriky po jižní Brazílii. Její růžice jsou velké 3,5 až 7,5 cm. Květy jsou většinou růžové, ale existuje i bílá forma. Při špatném počasí se květy neotvírají a dochází k samoopylení. D. capillaris je snad nejodolnější rosnatkou. V přírodě vytrvává i na narušených biotopech, kde již dávno vymizely špirlice, tučnice i mucholapka podivná.

Běžně pěstovaný druh z jihozápadní části Kapska. Roste ve vrchovině na stále mokrých místech, často při potocích. Rostlina vytváří několikacentimetrový kmínek, nesoucí růžici asi 10 cm dlouhých listů. Zvláště pěkný je kultivar D. capensis ,Narrow Leaf`, vyznačující se nápadně úzkými listy a nízkým kmínkem. D. capensis je ozdobná i svými až třicetikvětými, postupně rozkvétajícími vijany z růžových květů, velkých asi 15 mm.

Fotoreportáž znázorňuje činnost listu po chycení 10 mm velké pestřenky rybízové. Jednotlivé fáze byly zachyceny v časech 0, 1 /2, 6 a 26 hodin. Moucha v prvních hodinách vydražďovala list mechanicky, svými postupně ochabujícími pokusy o únik. Další dráždění bylo již jen chemické, uvolněnými produkty trávení. Dobře patrná je funkce obvodových tentakulí, které na počátku upravily a fixovaly nejvýhodnější polohu kořisti. Trávení trvá několik dní.

Rosnatka z jihozápadní části Kapska, kde roste v různých výškách až do 1 000 m n. m. Osidluje vlhké mechaté skalní plošiny a spáry i zaplavované mokřiny podél potoků. Vyskytuje se na písčitých i humózních půdách. Její růžice o průměru 2,5 až 5 cm kvetou až šestnáctičetným květenstvím asi 15 mm velkých květů. Jsou růžové a otvírají se jako u všech rosnatek postupně, po jednom.

Tropická až subtropická rosnatka. Roste v tropické západní i východní Africe, v Přední i Zadní Indii, v Číně a v Japonsku, na Filipínách, v Indonésii a v severní Austrálii. Je silně vlhkomilná a někdy roste přímo v mělké vodě. Vyhledává přirozené močály zarostlé krátkostébelným porostem, ale i zamokřené pozemky opuštěné zemědělci. Délka vystoupavé lodyhy se velmi různí a dosahuje až 50 cm. Až 15 cm dlouhé čárkovité listy se mohou ohýbat a otáčet kolem kořisti, na rozdíl od jiných rosnatek s dlouhými úzkými čepelemi listů (D. binata, D. filiformis). Květy D. indica mají různé barvy od bílé až po červenofialovou. Právě na nich jsou vidět znaky, které velmi zajímají specialisty studující vývoj rostlin. Stavba květních orgánů ukazuje na určitou příbuznost se zvláštními rosnatkami z tropických deštných lesů Austrálie, popsanými ve 3. ekologické skupině (morfologie tyčinek, anatomie semeníku).

Rosnatka indická se pěstuje jako jednoletka, neboť těžko přežívá zimu s příliš krátkými dny. Vytváří dostatek semen a má schopnost samoopylení.

Jihoamerické rosnatky jsou ve sbírkách botanických zahrad málo zastoupeny a také tento brazilský druh je vzácný. V přírodě roste na velice chudých vlhkých písčitých půdách v rozvolněných porostech dřevin, ale také mezi rašeliníkem v mokřinách a na mokvavých skalách ve výškách kolem 1 000 m n. m. Je vysoká asi 5 cm. Až dvacetikvěté vijany se skládají z růžových nebo bílých květů. Překrásné rudé zabarvení listů způsobuje barvivo droserin, které překrývá zelenou barvu chlorofylu.