Mezi masožravými rostlinami však chybí madagaskarský lidožravý strom, proslavený díky mnohokrát přetiskovanému vyobrazení z jednoho staršího amerického cestopisu. Nebyly nalezeny či vyšlechtěny ani jiné podobné rostliny z filmů a populární literatury, zvané např. Adéla či Trifid. Fantasticky dokonalé rostliny, uchvacující kořist rychlostí srovnatelnou s cvaknutím závěrky fotoaparátu, patří zdánlivě též do science-fiction. Takovéto rostliny však skutečně existují a podrobné seznámení s nimi na stránkách této knihy lze přislíbit.
Máme-li hovořit o velikosti jednotlivých kusů kořisti, pak na hranici možností masožravých rostlin jsou malí obratlovci, žáby, ještěrky, ptáci a hlodavci. Mnohdy příliš velká kořist ani nemůže být strávena a hnilobné procesy zasáhnou a zničí i lapací orgán. Drtivá většina masožravých rostlin lapá živočichy do velikosti několika milimetrů a mnohé z nich jsou specializovány na kořist mikroskopicky malou.
Převrácenost obvyklého potravního vztahu mezi příslušníky živočišné a rostlinné říše a zajímavá uzpůsobení masožravých rostlin vzbuzovaly odedávna pozornost vědců. Sám Darwin označil mucholapku podivnou (Dionaea muscipula) za nejpodivuhodnější rostlinu světa. Darwinovo jméno je spjato s jeho vývojovou teorií a knihou "O vzniku druhů přírodním výběrem". Málo je známo, že již rok po vydání této knihy, tedy v roce 1860, Darwin v jednom zachovaném dopise píše: "Starám se více o rosnatku než o původ všech druhů na světě." Masožravým rostlinám pak věnoval celou svou knihu "Insectivorous plants", vydanou roku 1875 v Londýně. Tato první ucelená monografie, přeložená i do němčiny a francouzštiny, se pokládá za počátek systematického vědeckého výzkumu masožravých rostlin. Stejným tématem se však zabývali i Darwinovi předchůdci a součastníci, mezi nimiž byly osobnosti jako Caspary, J. D. Hooker, Morren, Nitschke a další. Na konci minulého a v prvé polovině našeho století bylo vytištěno množství dalších prací o masožravých rostlinách, z nichž dodnes je citován Diels, Drude, Fenner, Goebel, Lloyd, Macfarlane, Uphof a jiní. Ve druhé polovině 20. století se počet vědeckých, ale také populárně vědeckých studií ještě znásobil. Vědci používají podle nejmodernějších výzkumných metod radioizotopy, elektrochemii, meristémové kultury, speciální fotografické techniky a elektronovou mikroskopii. Výběr zajímavých a význačných publikací uvádíme v přehledu literatury v závěru knihy. Masožravé rostliny představují přes svou atraktivnost pro zájemce o botanické kuriozity málo dostupnou metu. Nikdy se u nás tyto rostliny nepěstovaly tak běžně jako kaktusy, alpínky či orchideje. Některé z ciziny dovezené druhy často nepřežily ani rok. Jediná větší sbírka masožravých rostlin v Československu byla před r. 1955 v botanické zahradě UK v Praze a jejím pěstitelem byl J. Oplt. Z toho je vidět, že v dané oblasti chybějí zkušenosti a tradice. Zahraniční zájemci o masožravé rostliny se sdružují ve svazy, podobně jako u nás pěstitelé kaktusů nebo orchidejí. Od roku 1981 existuje i mezinárodní společnost pěstitelů a výzkumníků masožravých rostlin (The International Carnivorous Plant Society by the Fullerton Arboretum, California State University, Fullerton, CA 92634, USA), vydávající kvalitní odborný časopis. I v Československu by se mohli amatéři zaměřit na pěstování masožravých rostlin v okenních vitrínách a sklenících. Pro ty méně šťastné pěstitele, kteří nemohou mít skleník ani volné okno, jsou nadějné pokusy s pěstováním masožravých rostlin v umělém zářivkovém osvětlení.
Pro vzbuzení většího zájmu o tyto rostliny však chybí ještě potřebná česká speciální literatura. O egotických druzích psal v Živě před 30 lety Kobylka a kromě toho je k dispozici několik rozsahem nevelkých vědeckých studií našich botaniků, většinou o druzích z květeny ČSSR V zahradnických a květinářských příručkách nalezneme o masožravých rostlinách jen stručné .kapitoly.
Díky porozumění a podpoře vedení Severočeské botanické zahrady v Liberci se v průběhu několikaleté práce na přípravě této knihy podařilo získat sortiment více než 120 druhů a kultivarů, tvořících dosud největší československou sbírku tohoto zaměření.
Kniha "Masožravé rostliny" má poskytnout základní informace o všech rodech masožravých rostlin a jejich vybraných zástupcích. Pro amatérské i profesionální pěstitele by měla být rádcem a vodítkem při ošetřování těchto vzácných a náročných rostlin.