Co je nového v květnu?
Bohužel zde v blogu jen velmi málo. A protože se na první pohled může zdát, že jsem "usnul" jarní únavou, opak je pravdou. Teď v zahradnické sezóně opravdu nevím, co dělat dříve. A proto vysedávání u počítače jde naprosto stranou. (14. května 2009)
Jaro je prostě stále se opakující klasika. Přesazujeme, přesazujeme, přesazujeme. A taky stěhujeme rostliny do letních ubikací. Uspokojující práce nad hlavu, zvláště když to před očima tak nádherně roste. A tak házím všechny zbytné on-line aktivity stranou a dělám si s kytkama od rána do večera. Však to na nich bude za pár týdnů také vidět.
Mimoto cestuji po sbírkách a tak fotky v tomto blogu jsou z mnichovské botanické zahrady ze začátku května. A taky vyrážím do přírody. Jako například na velmi pohodové setkání a botanickou exkurzi CCPS v Třeboni, které jsem spoluorganizoval. Nepamatuji v Česku tak podařenou akci! Koho to zajímá, tak se podívejte zde jak to proběhlo. A v jaké pohodě!
Ale jak to vypadá, nejsem sám, kdo má rád přírodu. A tak mě opět bezpečně dostala bezprostřední hláška jednoho vrchního IT ochranáře a bůh ví, čeho ještě všeho; nyní nově navíc i lektora fotografování, který zve na společenskou akci Koziště slovy: "Ještě připomínám, že se tentokrát bude jednat o méně náročnou akci, vhodné i pro rodiny s dětma." Pro ty co ještě neví, jedná se o údajný profi-management lokality kriticky ohrožené tučnice české (a nejen jí).
Takže pokud chcete strávit pěkný sobotní den s rodinou v přírodě a natrhat si při tom trochu lučního kvítí, klidně jeďte. Tučnice právě pokvetou. Pokud při tom něco málo pošlapete, tak vězte, že to přece děláte pro dobrou věc a pod dohledem zaručených "profesionálů"! A nezapomeňte o tom napsat na internet a informovat své další kamarády. Ach jo. A nebudu daleko od pravdy, když vám doporučím jet raději s dětmi do ZOO a nebo s přáteli na pivo do hospody, kde pro ochranu tohoto druhu vaší neúčastí uděláte mnohem více, než skupinka natěšeně zblblých pěstitelů těchto rostlin.
Ještě musím vysvětlit to "koZiště" versus "koSiště". Váže se k tomu celkem pěkná historka. Asi před třemi roky jsem měl kolem této lokality cestu a tak jsem se rozhodl, že se na kytičky na skok podívám. Byl krásný letní den, sluníčko pražilo a já brouzdal přes rákosiny na okraji louky hledajíc první tučnice. Tedy až do okamžiku, než na mě, a teď opravdu nekecám, vykoukla ňadra plně obnažené dámy, která se zde s partnerem slunila. Užili jsme si notného překvapení na obou stranách a tak se teď pokaždé rozesměju, kdykoliv si na toto překvapivé setkání s poprsím oné dámy vzpomenu. A je jasné, že opravdu lepší krycí název, pro tuto lokalitu nelze snad ani vymyslet, i pokud přihlédneme k staročeskému přísloví "Koza, zahradníkem." Tak snad se to "koziště" mezi veřejností ujme. :-)
A na závěr pár zajímavých odkazů pro inspiraci:
Pinguicula moctezumae v přírodě.
Nepenthes campanulata.
Darlingtonia californica.
Mějte pěkný víkend, ať už bude na Kozišti, a nebo někde jine! Já si ho v horách na Slovensku taky určitě užiju. A až se Vám podaří vypěstovat takovou láčkovici, jako jednomu německému pěstiteli; na obrázku s pastma kolem 7-8 cm (květináč v průměru 20 cm), tak mi dejte klidně vědět! Pozvu Vás na pivo a na exkurzi do mého skleníku. ;-)
Mimoto cestuji po sbírkách a tak fotky v tomto blogu jsou z mnichovské botanické zahrady ze začátku května. A taky vyrážím do přírody. Jako například na velmi pohodové setkání a botanickou exkurzi CCPS v Třeboni, které jsem spoluorganizoval. Nepamatuji v Česku tak podařenou akci! Koho to zajímá, tak se podívejte zde jak to proběhlo. A v jaké pohodě!
Ale jak to vypadá, nejsem sám, kdo má rád přírodu. A tak mě opět bezpečně dostala bezprostřední hláška jednoho vrchního IT ochranáře a bůh ví, čeho ještě všeho; nyní nově navíc i lektora fotografování, který zve na společenskou akci Koziště slovy: "Ještě připomínám, že se tentokrát bude jednat o méně náročnou akci, vhodné i pro rodiny s dětma." Pro ty co ještě neví, jedná se o údajný profi-management lokality kriticky ohrožené tučnice české (a nejen jí).
Takže pokud chcete strávit pěkný sobotní den s rodinou v přírodě a natrhat si při tom trochu lučního kvítí, klidně jeďte. Tučnice právě pokvetou. Pokud při tom něco málo pošlapete, tak vězte, že to přece děláte pro dobrou věc a pod dohledem zaručených "profesionálů"! A nezapomeňte o tom napsat na internet a informovat své další kamarády. Ach jo. A nebudu daleko od pravdy, když vám doporučím jet raději s dětmi do ZOO a nebo s přáteli na pivo do hospody, kde pro ochranu tohoto druhu vaší neúčastí uděláte mnohem více, než skupinka natěšeně zblblých pěstitelů těchto rostlin.
Ještě musím vysvětlit to "koZiště" versus "koSiště". Váže se k tomu celkem pěkná historka. Asi před třemi roky jsem měl kolem této lokality cestu a tak jsem se rozhodl, že se na kytičky na skok podívám. Byl krásný letní den, sluníčko pražilo a já brouzdal přes rákosiny na okraji louky hledajíc první tučnice. Tedy až do okamžiku, než na mě, a teď opravdu nekecám, vykoukla ňadra plně obnažené dámy, která se zde s partnerem slunila. Užili jsme si notného překvapení na obou stranách a tak se teď pokaždé rozesměju, kdykoliv si na toto překvapivé setkání s poprsím oné dámy vzpomenu. A je jasné, že opravdu lepší krycí název, pro tuto lokalitu nelze snad ani vymyslet, i pokud přihlédneme k staročeskému přísloví "Koza, zahradníkem." Tak snad se to "koziště" mezi veřejností ujme. :-)
A na závěr pár zajímavých odkazů pro inspiraci:
Pinguicula moctezumae v přírodě.
Nepenthes campanulata.
Darlingtonia californica.
Mějte pěkný víkend, ať už bude na Kozišti, a nebo někde jine! Já si ho v horách na Slovensku taky určitě užiju. A až se Vám podaří vypěstovat takovou láčkovici, jako jednomu německému pěstiteli; na obrázku s pastma kolem 7-8 cm (květináč v průměru 20 cm), tak mi dejte klidně vědět! Pozvu Vás na pivo a na exkurzi do mého skleníku. ;-)